Return to Refrakční vady

Hypermetropie (dalekozrakost)

U  hypermetropie se rovnoběžné paprsky vstupující do oka protínají za  sítnicí, vzniká neostrý obraz. Rovněž hypermetropie může mít podobně  jako myopie dvě příčiny: u hypermetropie lomivé je optický systém  slabší (zmenšená lomivost rohovky, popřípadě oploštění rohovky,  zmenšení lomivosti či chybění čočky = afakie).

Dioptrická hypermetropie osová – předozadní délka bulbu je kratší. Dalekozraké oko může svou refrakční  vadu do určité míry kompenzovat akomodací (zaostřováním na blízko),  která zvyšuje optickou mohutnost oka. Dalekozraké oko musí tedy při  pohledu do dálky akomodací zvýšit lomivost čočky, při pohledu do blízka  musí akomodační usílí být o to větší. Při nižších stupních  hypermetropie u dětí a mladších jedinců nepůsobí obtíže. S přibývajícím  věkem klesá akomodační šíře, a proto u hypermetropů středního věku a  starších nastává akomodační astenopie.

Latentní hypermetropií nazýváme tu část hypermetropie, která je kompenzována trvalou  akomodací. Zbývající část, kterou můžeme stanovit při objektivním či  subjektivním vyšetření refrakce je hypermetropie manifestní, její podíl  se s přibývajícím věkem zvětšuje.   Totální hypermetropii stanovíme  po vyřazení ciliárního svalu z činnosti, způsobíme cykloplegii a tím  zcela zabraníme akomodaci.

Hypermetropie  je vadou stálou, vrozenou a nikdy se nezhoršuje. Pacient, který viděl  dobře bez brýlí nebo se slabými spojnými skly a má nyní astenopické  obtíže, pro které mu byla předepsána silnější korekce, si „nezhoršil  zrak“, ale jen se zúžila jeho akomodační šíře, která kompenzovala  částečně jeho hypermetropii.

hypermetropie (dalekozrakost) korekce "plusovou" čočkou